|
Historie BMW klubu
- Lví sraz 1972
Hanuš Vlček
 Reportáž
z cílové jízdy na Lví sraz 1972 na Kokoříně - vraťte se do dávné
historie klubu a jednoho “povedeného” výletu, jak je popsán v klubovém
časopise č. 22 a jak jej zachytil redaktor Jaroslav Kašpar.
Dle motoristického kalendáře se měl dne 18. a 19. května 1972 konat
jako každoročně Lví sraz na Kokoříně. I rozhodla se parta členů
vypravit se v ona místa a věnovat den obcházení strojů, po kterých
zůstává jenom smutek v duši a další nesplnitelná přání se jen kupí.
Nejprve se ze zástupců klubu dostavili do Kokořínského dolu Vlčkovi a
koukali a koukali, protože parkoviště, jindy při takovéto příležitosti
obležené a ozývající se už z dáli zvukem, který oblaží srdce každého
motoristy, zelo dokonalou prázdnotou. Trvalo nějakou dobu, než si
uvědomili, že je v tom nějaká zrada a mezi tím zaslechli jako balzám
pro uši znějící zabublání bavoráka a na silnici se objevil Petr Lohr,
který se na sraz řádně vyzbrojil, tužkou a papírem na poznámky
počínaje a tlumočníkem pracně získaným ( vzhledem k pověstnému stylu
své jízdy ) v lodi konče.
Společně usoudili, že se asi nic konat nebude a rozhodli se učinit
výpad do místní hospody. Tam je, družně pivo popíjející, našel Jarda
Kašpar, který se dostavil s celou rodinou, která se samozřejmě těšila,
že uvidí divadlo jinak nevídané.
Když už se tam tak sešli, bylo odhlasováno, že shlédnutí starobylého
hradu také není na škodu, i vydali se všichni hrad Kokořín ztéci. Mezi
tím, co šplhali na věž a dále uvažovali o tom, zda by nebylo možné
jednat s památkovou péčí o zapůjčení hradu na sobotu a neděli pro
potřeby klubu, jinak řečeno, že by se intimní prostředí hradu hodilo
na hezký mejdan, objevil se další člen, Vašek Baxa.
Jelikož v hradních sklepeních asi nebylo nic, co by se dalo snist, byl
opět učiněn nájezd na hospodu v podhradí, kde každý zlikvidoval
protekční řízek větší než talíř a výlet, který se teď už dokonale
zvrhl na rodinou výpravu, pokračoval přírodopisnou vyjížďkou do roklin
na opačné straně kokořínského údolí, které oplývá pískovcovými útvary.
I tuto výpravu členové absolvovali bez újmy na zdraví, našli jednu
polomrtvou veverku, ztratili a zase našli jedno dítě a pořídíli
spoustu dokumentárních snímků (snad, dá-li Bůh, budou někdy k
nahlédnutí).
Po návratu k silnici všichni obdivovali vozový park klubu, který stál
seřazen ve vzorném pohovu (s pravými koly podklesnutými v hluboké
vrstvě listí) u příkopu. Chyběl zde motocykl Petra Lohra - BMW, který
zůstal dole na parkovišti, takže v řadě svorně stál Walter Vlčkových,
Poběda Kašparových a BMW pana Baxy. Dá se konstatovat, že Poběda pana
Kašpara, jinak na podmínky klubu odporně nový vůz, úplně zapadla do
prostředí obou stařečků a vizáží se jim zcela přizpůsobila, možno
dokonce říci, že vypadala v jejich sousedství velmi spokojeně - snad
přestala mít komplexy.
Po návratu dolů na parkoviště se členové rozloučili a odjeli domů,
všichni spokojení s vydařeným výletem, vděčni špatným informacím v
motoristickém kalendáři, protože jinak by jeli do svých domovů celí
špatní a otrávení z pohledů na motocykly, o kterých si mohou nechat
jenom zdát.
( Nakonec jenom poznámku o některých taky “kamarádech” z klubu. Ti
totiž věděli, že Lví sraz se koná o týden dříve, dokonce se zúčastnili
a ostatním zájemcům nic neřekli. Že to od nich nebylo hezké?) |
