|
Bavorská hradní
kavalerie
Těžko diskutovat o tom, zda prezidenti, králové a hlavy států mají
obecně pro svůj život vůbec něco předepsáno. Kromě zákonů své vlastní
země, protokolu a svých přání. Jedno však »hlavy pomazané« respektují
s minimálními výhradami: jejich motocyklový doprovod musí být prostě
»bavorský«.
 Budiž
- prezident Spojených států má kolem sebe stroje Harley Davidson,
japonského císaře pro změnu doprovázejí motocykly Honda a existuje
ještě několik výjimek. To jsou ovšem »odpustitelné národní deformace«.
Za »normální« situace doprovázejí na požadované úrovni nejmocnější
muže tohoto světa motorky BMW. Českého prezidenta nevyjímaje, neboť
Václav Havel je moudrá a celosvětově respektovaná osobnost, jehož vždy
provází niveau nejvyšší třídy.
Jeho bavorská hradní kavalerie se momentálně skládá z osmi starších
tříválcových motocyklů BMW K 750 RT a devíti nových dvouválcových BMW
R 1100 RT, typických »boxerů« v linii nejlepší tradice. Této elitní
jednotce Hradní stráže velí pplk. ing. Miroslav Kotlařík. „Ačkoliv
jsme po stránce řidičské, technické nebo servisní připraveni a
vycvičeni na jakoukoliv situaci, nikdy jsme s těmito motocykly neměli
při našich akcích žádný problém. Doprovázíme nejen našeho pana
prezidenta a hlavy jiných zemí při státních návštěvách v České
republice, případně předsedu vlády, ale nad rámec naší služby
zajišťujeme i různé sportovní akce zvláštního významu (např. Běh
Terryho Foxe nebo juniorský Závod míru), takže každá z našich motorek
najezdí včetně výcviku kolem 10 000 km ročně. Je prostě radost s nimi
jezdit a tuhle práci, přestože má řadu velmi specifických nároků, může
dělat jen opravdový fanda,“ říká velitel.
Motorky BMW se speciálními úpravami ve státních službách (armáda,
složky policie, státní úřady) jezdí ve 130 zemích světa. V Německu
jich je například 9600, ve Francii 17 300, ve Velké Británii 6000 kusů
- v současné době jich lze napočítat74 500. Pro tyto účely jsou prostě
jednoznačně nejuznávanějšími. V Čechách do prezidentských služeb
vstoupily v novodobé historii v únoru roku 1990 (už tehdy pod velením
Miroslava Kotlaříka), ale do roku 1974 je uznávali i komunističtí
potentáti, kdy je z politických a prestižních důvodů dočasně nahradily
nepříliš povedené stroje Jawa-Rotax.
Současné »bavoráčky« měly svou premiéru v březnu roku 1990 při
návštěvě německého spolkového prezidenta Richarda von Weiszeckera a
tehdy Miroslav Kotlařík sestavil »bavorskou patrolu« z vynikajících
sportovců - bývalých reprezentantů v enduru a motokrosu (Mašita,
Bříza, Mrázek, Češpiva, Kotrla, Fojtík atd.), pro něž »sáhl« do
tehdejší vynikající motoristické základny Dukly. „Dneska jednotku
tvoří vojáci z povolání nebov další činné službě a všechny jsem osobně
vybíral sám. Jsou to většinou sportovci a fandové motorek, kteří
splňují náročné speciální předpoklady. Tuhle práci prostě nemůže dělat
každý. Například ve Francii, kde jsme absolvovali speciální stáže
tvoří prezidentský doprovod na motocyklech BMW jezdci Republikánské
gardy, jež je součástí gendarmerie, a jejich věkový limit pro tuto
službu je od 25 do 55 let. Až v pětadvaceti je podle Francouzů pilot
vyzrálý a nemá sklony »blbnout« , v pětapadesáti je už zase starý,
protože má zpomalené reakce. U nás jezdí i mladší kluci, ale všichni
dostávají pořádně zabrat. Začíná to vlastně už postavením motorky na
stojánek, protože jezdec má dejme tomu pětašedesát kilo a stroj tři
metráky. Jízda ve formaci vyžaduje perfektní ovládání motocyklu,
stovky hodin výcviku, rozvahu, zkušenosti, periferní vidění, mimořádné
vnímání okolí a schopnost plynule přecházet do různých »figur«. Přitom
jezdec musí sedět hezky vzpřímeně, jet stabilně, vyhýbat se dírám či
překážkám. Někdy projíždíme místy, kdy zeď míjí konec řidítek o pár
centimetrů. Naučit se jezdit stejně dobře ve formaci krokem ve městě i
na dálnici stovkou, pohledně a elegantně střídat skupinu skupinou - to
opravdu není běžné ježdění na motocyklu,“ tvrdí Miroslav Kotlařík.
 S
prezidentem obvykle jezdí sedmička motorek v šípové sestavě a velitel
není na špici, nýbrž vzadu vpravo, aby měl přehled. Piloti jsou sice
propojeni vysílačkami, ale každý musí znát perfektně svou roli. „Je
báječné, že i když motorky někdy - zejména při velmi pomalé jízdě
téměř krokem - dostávají dost zabrat, hlavně převodovka a spojka,
měníme díly v normálních termínech, jako kdyby byly stroje v běžném
provozu. »Sedmsetpadesátky« i nové »jedenáctistovky«, na něž postupně
přecházíme, mají velmi příznivý průběh kroutícího momentu i v nižších
otáčkách, takže i při jízdě velmi nízkou rychlostí nemáme problémy.“
Pro specifický druh rutinní jízdy jsou »bavoráky« takřka
nepostradatelné. Piloti od francouzské gendarmerie, s nimiž jednotka
české Hradní stráže udržuje velmi čilé styky, povyšují jízdu na
motocyklech zn. BMW až k nebývalé dokonalosti. Jedna jejich skupina
dokonce provozuje exhibiční akrobacii, při níž používá jak speciálně
upravené stroje, tak veteránské motocykly. I naše »kavalerie« má pro
veřejnost ve svém repertoáru exhibici, která se těší obrovské přízni a
pozornosti (například při přísahách vojáků Hradní stráže na nádvoří
Hradu). „Jsem na svou jednotku pyšný. Odborníci od francouzské
gendarmerie, v jejichž nádherném výcvikovém středisku ve Fontain-en-Bleau
jsme získali mnoho zkušeností, nám říkají: vy už se od nás nemáte co
učit,“ říká s hrdostí Miroslav Kotlařík, který jako velitel formace
doprovázel dva americké prezidenty, britskou královnu a vůbec všechny
»pomazané hlavy«, které k nám v posledních deseti letech přijely. Díky
motocyklům BMW už odmítá sednout na dvoutaktní motorku a jezdit autem
považuje za téměř nutné zlo. „Děláme službu v armádě, která je svým
způsobem zvláštní, ale jinak stejná jako každá jiná. Musí být
perfektní a vždycky nás potěší, když se u nás pan prezident zastaví a
řekne: Kluci, bylo to dobrý...“
převzato z Modrobílé revue jaro 1999
Modrobílá revue - čtvrtletník BMW Auto Clubu Praha v AČR
19. května 1999, Modrobílá revue |
